Deficit sacharidů během sportu

V předchozím článku jsme si vypočetli, jaká je energetická potřeba během různé fyzické aktivity a jaká z toho vyplývá potřeba sacharidů.

V tomto článku vypočteme, jaká je zásoba sacharidů uložených v těle. No a nakonec, logickým porovnáním potřeby sacharidů s množstvím sacharidů uložených v zásobách nám vyplyne deficit sacharidů, který bychom měli, pro lepší výkonnost, doplňovat sportovní výživou.

B) Kolik sacharidů máme před sportem uloženo v těle

Pokračujeme ve výpočtech určených pro běh. Zásoba uložených sacharidů (glykogenu) v nohou, což je v případě běhu primární svalová partie:

• Muži: hmotnost nohou je 21 % hmotnosti těla
• Ženy: hmotnost nohou je 20 % hmotnosti těla

Hmotnost svalů:

Množství glykogenu uloženého ve svalech:

• Netrénovaní sportovci = 15 g glykogenu na 1 kg svalů (60 kcal)
• Trénovaní sportovci = 20 g glykogenu na 1 kg svalů (80 kcal)
• Profíci = 25 g glykogenu na 1 kg svalů (100 kcal)

Množství uloženého glykogenu v kcal:

Jelikož 1 gram sacharidu představuje 4 kcal energie, dá se energetická zásoba v kcal přepočítat na množství glykogenu uloženého v g: 

C) Sacharidový deficit

Porovnáním energetické potřeby s množstvím energie uložené v zásobách lze obdržet představu o energetickém deficitu, který posuzujeme zvlášť podle úrovně trénovanosti (neboť to určuje velikost našich glykogenových zásob, viz výše): 

I zde však platí jedno omezení, a to se týká naplněnosti energetických zásob. Ty jsou ve výši 100 % v případě opravdu správně provedené regenerace, což nebývá standardní proces a spíše jsme rádi, když řízeným procesem regenerace dosáhneme úroveň energetických zásob aspoň na 80 %. V takovém případě pak hovoříme o následujících deficitech, které spíše odpovídají realitě: